Co jste možná o zlatu nevěděli

27.02.2015

Zlato je symbolem pokroku a inovací. Obklopuje nás v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem dokonce například chrání i lidské zdraví. Historicky se jeho využití lišilo, od platebního prostředku, přes atribut královské moci či urozenosti, po součást tajemných šamanských či pohřebních rituálů. Lidstvo ho spotřebovává tisíce let. Můžeme ale říct, že ho známe? Může nás ještě něčím překvapit? Určitě ano!

Když si člověk představí těžbu zlata, napadne ho zlatý důl, který byl již zobrazován v tolika filmech či knihách, více či méně přesně. Pak si jistě také vzpomene na americkou zlatou horečku a na rýžování zlata. V polovině devatenáctého století upouštěli muži houfně svoje rodiny, aby se vypravili dobývat tento žlutý kov, kterým jim zajistí obživu a bohatství. V roce 1849 dosáhla zlatá horečka vrcholu. Čtyřicet tisíc horníků se vydalo do „zlatonosné“ Kalifornie, ale jen opravdu zlomek z nich nakonec opravdu zbohatnul. Dnes přistupujeme k dobývání zlata mnohem realističtěji. My už víme, že v současnosti je méně pravděpodobné, že najdeme zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce (31,1 g), než že v přírodě natrefíme na pětikarátový diamant. Kromě již zmapovaných ložisek zlaté rudy a objemů, které se vracejí do průmyslového koloběhu díky recyklaci, je tu ale jedna tajemná zásobárna, o jejímž potenciálu se dá zatím pouze spekulovat – světové oceány. Odhaduje se, že obsahují až 15 000 tun zlata.

Každý z nás ví, jak vypadá Eiffelova věž v Paříži. Kdo na ní někdy byl, tak si bezpochyby vybaví prostor mezí jejíma čtyřma nohama. Denně se jím vinou fronty tisíců turistů, kteří se snaží dostat nahoru a shlédnout na krásy francouzského hlavního města. A kromě turistů bychom také mohli do tohoto prostoru zasunout krychli, jež by byla vytvořena z veškerého doposud vytěženého zlata. Tato krychle by měla objem 21 m3 a vážila by necelých 175 000 tun. Číslo je to sice impresivní, ale pokud bychom z veškerého zlata světa ukuli drát o síle pěti mikrometrů, mohli bychom s ním obtočit svět dokola více než 11milionkrát, a to už je mnohem impresivnější. Tomuto vysokému číslu se nemůžeme divit, jen z jedné troyské unce zlata bychom takový drát mohli natáhnout na více než osmdesát kilometrů. Je vidět, že zlato má skutečně vysokou kujnost, protože takový drát je až desetkrát užší než průměrný lidský vlas.