Zlato se vrací domů

16.02.2015

Přelom roku i měsíc leden byly z politického i ekonomického hlediska opravdu bouřlivé – Evropská centrální banka oznámila rozhodnutí o spuštění kvantitativního uvolňování čili o nákupech vládních i korporátních dluhopisů, švýcarská centrální banka zase zrušila intervence proti posilování franku, což vyvolalo raketový vzestup jeho hodnoty. Když do toho přidáme parlamentní volby v Řecku, pokračující krizi na Ukrajině a všeobecné obavy o vývoj situace v eurozóně, je poměrně pochopitelné, že některé další velmi zajímavé události zapadly.

Evropa tedy řeší hned několik zásadních otázek: Jak se vyvinou požadavky nové řecké vlády na odpuštění dluhů? Budou je následovat další země – Španělsko, Portugalsko a Itálie? Podaří se Angele Merkelové vyřešit komplikovanou situaci na Ukrajině? Pravdou je, že Německo, které je aktuálně ve středu všeho tohoto evropského dění, repatriovalo v loňském roce 120 tun zlata v rámci svých státních rezerv. Přibližně 85 % z tohoto objemu dorazilo z USA, kde je uložena téměř polovina německého zlata. Jde o opravdu výrazný krok, za celý rok 2013 si Německo přivezlo zpět domů pouhých 37 tun. Snahou jejich centrální banky je to, aby byla polovina zlatých rezerv do roku 2020 zpět pod jejím dozorem přímo v Německu. Rozhodnutími z loňského roku centrální banka k tomuto cíli rázně nakročila, v současnosti je v zahraničí přibližně 65 % německého zlata, nejvíce je stále uloženo v trezorech amerického Fedu, dále třeba v britské Bank of England či francouzské Banque de France.

Otázkou je, proč se Německo rozhodlo takto poměrně narychlo začít stahovat svoje zlato ze zahraničí domů? Má o něj obavy? Nevěří již druhé straně, že zlato vhodně spravuje? Dotazy se množí, odpovědí se nabízí hodně, ovšem jeden fakt je zásadní. Německá centrální banka požádala Fed, aby mohla provést kontrolu svých zlatých cihel v americkém trezoru. Fed toto zamítnul, což vyvolalo logickou reakci ze strany německé centrální banky – raději si okamžitě stáhne zlato zpět pod svoji kontrolu. Vidíme proto jako velmi pravděpodobné, že Němci dodrží svoje prohlášení a do pěti let budou mít více než polovinu svého žlutého kovu doma pod zámkem.

Podobně reagují i další evropské centrální banky, zlato se ve větších objemech vrací do Dánska, Nizozemí či Finska.